Láska, víra, krása, harmonie, pravda, mír

Nový pohled na svět

Vidím, jak je pro mnohé z vás hrozná tíha vašeho života. Svůj pocit beznaděje a osamocení umrtvujete mnoha způsoby, od drog přes budování si mocenských pozic - od kterých očekáváte, že vám dají pocit jistoty, až po vzdání se všech svých představ a snů. To je snad ten nejsmutnější způsob - když tak moc přestanete věřit v naplnění a dosažení svých snů týkajících se čehokoli, že se jich raději vzdáte. Když tak moc přestanete věřit v dosažení dobra a lásky, že raději uvěříte, že žádné není.

Jakmile alespoň na chvíli uvidíte Pravdu, všechno to absolutní krásno, které obklopuje váš svět, respektive jím protéká a prolíná se, byť v nitkách, které většina z vás zatím nevnímá, tu Jednotu a nevyhnutelnost, přestane být pro vás tíha bytí tak nesnesitelná.

Zkuste si jeden den pohrávat s myšlenkou, že váš svět možná není konečnou pravdou. Že možná je skutečně všechno jinak než jak vnímáte z toho kousku vašeho relativního pojetí. Dovolte si jeden den se zaobírat představou, že vše kolem vás, včetně vás, je možné vnímat na mnoha různých úrovních a vy se nacházíte svojí současnou schopností vnímání pouze na jedné z prvních z nich. Zkuste to alespoň předstírat, jen tak, z legrace, co můžete ztratit? Pokud jste s vašimi životy a stavem světa tak moc spokojeni a vaše vnímání reality kolem vás vám přináší takové uspokojení a naplnění, že se ho nechcete byť na jediný den vzdát, pak jsem tomu rád a neměňte nic.

Ale možná by se vám chtělo jeden den pohlédnout a vnímat všechno a všechny novým způsobem?

Začněte tím, že toto pojmete hned ráno jako vaše vědomé dobrovolné rozhodnutí. Řekněte Vesmíru, že s napětím čekáte, co mnohé nové vám ukáže. Už ráno poděkujte za skvělý den, který prožijete. Nebojte se připustit si váš strach, že možná se nic nezmění a bude to jen další šedivý den plný nepřátelství a umorousanosti. Stejně tuto nedůvěru v experiment cítíte, já se za to nezlobím! „Démon, kterého pojmenujete, zmizí“. Spíše si uvědomte, co tento váš strach ve skutečnosti znamená - je projevem touhy, aby tento jeden den skutečně byl malinko jiný. Váš převlečený cynismus a nedůvěra není ničím jiným než ze strachu nevyjádřenou nadějí. Není to skvělé? Stále ještě jste se nevzdali. A teď, představte si, jak asi všechno vnímá dítě, které zatím nemá žádnou zkušenost – otevřeně a bez předsudků. Připravené pojmout cokoli.

Zkuste se jeden den pozorovat z nadhledu, pozorujte všechno to dění, jako když se díváte na maličký svět pod vámi. Zkuste se jeden den brát jako hráči, odosobněte se, jak jen to jde, na chvíli se staňte pozorovateli veškerého hemžení kolem vás. Pokuste se jeden den nebrat život tak vážně, ale jako dobrodružnou hru, ke které jste se sami rozhodli, každý z vás. Nikdo tady není z donucení, ani proto, že neměl jinou volbu. Zkuste si jeden den představovat, že jste na světě, protože jste se kdysi dřív rozhodli – záměrně a dobrovolně, protože jste kdysi dřív uviděli všechny možnosti a prožitky, které vám tato hra nabízí, a věděli jste, že toto je pro vás to nejlepší.

Není to příjemný pocit? Dovolte si na jeden den zbavit se toho pocitu zmatené, náhodně se objevené bytosti, která neví, proč žije, a zkuste se na chvíli rozhlédnout kolem sebe s pocitem, že toto je přesně to, oč jste usilovali. Proč, to je další stupeň ve vašem rozvzpomínání.

Podívejte se na lidi kolem sebe. Přestaňte na ně hledět jako na potenciální nepřátele, dívejte se na každého jednoho jako na stejně tápající bytost jako jste vy sami. Jako na stejné světlo snažící se rozvzpomenout si, jako na stejně velkou část Boha, kterou jste vy sami. Uvědomte si, že takřka všichni kolem vás jsou stejně tápající jako vy. I ti, kteří se projevují dravě a sebevědomě, a vy se třeba cítíte být slabší než oni, jsou stejně hledající jako vy. Nejde ani tak o to, abyste se projevovali jako neustále se usmívající blázni, podstatné je, abyste se ve svém nitru pokusili oprostit od pocitů izolovanosti, ohroženosti nebo i nadřazenosti nad ostatními.

Když projdete kolem někoho špinavého a opilého, neodvraťte svůj zrak s výrazem, jakoby ten člověk neexistoval. Neciťte se povýšení a od něj odděleni, ve skutečnosti jste tak provázáni, jak si zatím neumíte představit. Můžete si jakkoli namlouvat, že se vás bytí takového člověka netýká, že on není součástí vašeho světa, ale je a je jeho dočasným výsledkem. Pohleďte na takového člověka - jen na vteřinku a řekněte mu v duchu, že věříte, že zase povstane. Pošlete mu tuto myšlenku. Pak jděte dál a v klidu zapomeňte.

Až půjdete na ulici kolem sepisované petice za lidská práva v některé bídačené zemi, neobejděte ji s alibistickým sebeomlouváním, že váš jeden podpis stejně nic nezmění. Až projdete kolem bezdomovce ležícího v bezvědomí na zemi, nenasazujte výraz, jako by byl největší špínou a zavolejte mu pomoc. Když uvidíte sousedku již poněkolikáté s modřinou, nemluvte s ní o počasí s pokryteckým přesvědčováním sebe sama, že vám do toho nic není, aspoň se zeptejte, jestli nepotřebuje pomoc.

Nevnucujte se, netlačte na lidi kolem sebe, nesledujte je. Jen už konečně přestaňte zavírat oči. Přestaňte se tvářit, že všechno to trápení není váš svět, protože je a zůstane takovým, dokud se nerozhodnete to změnit.

Pokud si chcete tento jednodenní experiment pořádně užít a rozšířit svoji pozornost co nejvíce, bude dobré, když přijmete jako fakt několik jednoduchých pravidel. Mimo jiné to, že v tento váš den nebude nic náhodné. Ostatně, v žádný váš den nic není náhodné, a když zkusíte takto k veškerému dění vědomě přistupovat, nabude pro vás vše nový význam. Nebojte se připustit si a pojmenovat pochybnost, kterou jste v tuto chvíli pocítili, je dobré pozorovat své pocity a necítit žádné jako nemístné.

Jeden den chápejte vše, co vás potká, jako záměrné a smysluplné. Je na vás, jestli ten smysl dokážete najít. Může to být velmi obtížné, ale není nic, co nedokážete, když se k tomu rozhodnete.

Proč vám ráno ujel autobus, a vy jste strávili chvíli na zastávce čekáním na další spoj? Co jste za tu chvíli uviděli, s kým promluvili, o čem přemýšleli? Proč se na vás někdo jen tak hezky usmál? Proč vám ukradli kapsáři peněženku? Proč jste uvízli ve výtahu právě s těmito dvěma lidmi? Proč jste potkali právě tohoto známého? Jen na chvilku si v sobě podržte inspiraci, že možná každá událost, každičká situace, ve které se ocitnete, má v sobě pro vás skrytou informaci.

Proč je tak nepředstavitelné, že by to tak mohlo být? Nic není náhoda, platí to od událostí stěžejních až po drobnosti. Vznik Vesmíru není náhoda. Vše se mohlo odvíjet tolika jinýma způsoby! Vznik prvních planet mohl být překažen tolika možnými ději!

Vaše životy nejsou o nic méně krásné a křehce a složitě se vyvíjející než vesmírné galaxie. Jsou tak obrovsky propletené! Až jednou uvidíte ty stovky zlatých nitek vedoucí k vám a od vás zase k jiným, pochopíte, že to nemůže být náhoda, protože nic tak dokonale propojeného a na sebe navazujícího nemůže vzniknout náhodně!

Samozřejmě, že se nedá v ujetém autobuse najít smysl vzniku Vesmíru, ale malé důvody nejsou nepodstatné. Vaše bytí na každém místě a v jakémkoli čase má svůj důvod, svými skutky a rozhodnutími odvíjíte od sebe zlatá vlákýnka směrem k ostatním. Vše, co se vám přihodí, má význam. Toto hlouběji prohovoříme v pozdějších kapitolách o energii.

Jste tak nádherní! Tak důležití! Každá událost je tady pro vás. Chápejte každou příhodu jako možnost. Možnost k dalšímu vašemu rozhodnutí. Jako příležitost k růstu. Anebo taky ne. Vaše svobodná vůle je nedotknutelná.

Stav rovnováhy je ten, kdy z každé události, z každé situace vyjdou všichni s tím nejvyšším možným užitkem. Nedejte se mýlit, je to reálné. Je to další vesmírná pravda. Tento užitek ale nemusí být na první pohled a každému zřejmý. To už ale není vaše starost, vydávejte ze sebe vždy to nejlepší, to co odpovídá vaší nejkrásnější představě o vás samých a o výsledek se nestarejte. Hloubka a podrobné vysvětlení těchto pravdivých tezí již byla popsána v nádherných knihách.

Chápu, jak je toto pro vás složité. Nespěchejte a nebuďte na sebe přísní. Uvěřte v daný fakt - cokoli vás potká, vše, co prožijete, čehokoli se stanete svědkem, vás má něčemu naučit, něco vám ukázat, dát vám odpověď, někam posunout, před něčím varovat, nastavit vám zrcadlo nebo jen ukázat, někdy bolestným způsobem, že jste součástí proudu. Každá událost, ať se vám zdá jakkoli veselá či smutná, je výsledkem vašeho konání nebo konání někoho jiného. Každá situace je důsledkem něčeho minulého a zároveň příčinou něčeho budoucího. Každá situace skýtá „příležitost“. Nic se nestane „jen tak“. Nejde ani tak o to, dokázat vždy přesně pojmenovat důvod, proč se něco událo, jako spíše prožít tu situaci vědomě a klidně si připustit myšlenku, že nevíte proč, ale že to tak necháváte být.

Takto pohlížet na každou situaci je samozřejmě o to těžší, čím je ta věc pro vás náročnější nebo smutnější. Takřka každý z vás si při troše snahy dokáže najít nějaké ponaučení nebo dokonce něco dobrého třeba na výpovědi z práce nebo i ztracené peněžence. Koneckonců, tato pravda, stejně jako mnoho jiných vesmírných pravd, se odráží i ve vašich rčeních. Ale najít smysl či skrytou informaci například ve smrti či velkém neštěstí, to je úkol pro Mistry. Anebo takovou příhodu „jen“ pojmout jako příležitost zachovat se mistrovsky – přijmout. Je náročné udržet si vědomí toho, že všechno je, jak má být, i když to vypadá z pekla náhodně.

Není nezbytné, abyste si stále dokázali udržet vědomí na této úrovni, skvělé je, když si jenom dokážete takovou míru prozření a vědomí představit a chvíli si s reálností této myšlenky pohrát.

A věřte, jakkoli se vám to teď zdá nepředstavitelné, že všechno je otázkou vývoje a způsobu vnímání. Všechno chce svůj čas a jednoho dne budete všichni schopni prohlédnout i ty nejjemnější souvislosti.

Nepochopte mne špatně, všechny ty naprosté drobnosti a malinkaté události vašich životů neuvádím proto, abych vás znejistěl, abyste se stali neustále přemítajícími blázny nešťastnými z toho, že nevidí ve všem smysl. Uzření každičkého vlákýnka není nezbytné pro pochopení celku. Netrapte se, že v mnohých situacích nevidíte nic než náhodu a neciťte se nikterak špatně proto, že ani nevěříte, že by to mohlo být jinak. Důvod, proč teď mluvíme i o naprostých drobnostech každého dne a proč vám nabízím myšlenku jejich významu, je v tom, že se vám snažím ukázat i na těch nejniternějších dějích odraz hluboké pravdy. Snažím se vás ujistit na stech příkladech, že nic ve vašem životě není náhodné.

Protože tak, jako dítě počaté nevědomě, nošené pod srdcem nechtěně, rozené ve strachu a vychovávané bez lásky, pociťuje celý svůj život jako velikou nejistotu, cítí se být uvrhnut nechtěnou náhodou do nepřátelského světa a tento podvědomý pocit je zdrojem mnohých jeho strachů a selhání, tak i vy se bojíte, že jste v tomto světě náhodně a vedeny bez lásky nebo ještě hůře – nikým.

Proto vám neustále opakuji a je to i nejvyšším záměrem tohoto díla –

Jste mé děti, jste velmi chtěné děti, s láskou sledované a nekonečnou trpělivostí očekávané.“ Největší touhou této knihy je, abyste pocítili více jistoty a méně strachu. Proto znovu a znovu ukazuji souvislosti, abyste se pocítili být součástí, připomínám vaši zodpovědnost, abyste pocítili svoji sílu, vyvyšuji vaši jedinečnost, abyste pocítili svoji důležitost, a odhaluji vám sebe ve všem, co vidíte, abyste pocítili, že jsem s vámi. Opakuji svá slova lásky, protože vím, že při každé nové formulaci další jeden z vás prozře a uvěří, pocítí se být milován a nabude odvahy žít šťastně.

Pokud se takto již cítíte, prožijte radost nad sebou a tímto prozřením, a pokračujte dál ve hledání zdrojů, které vás posílí na dalším kousku vaší Cesty. Neboť růst je nejsmysluplnějším výsledkem veškerého vašeho konání.

Zkuste prožít jeden den jako zázrak. Zkuste pocítit vděčnost a pokoru ke všemu krásnému a dobrému, co pokládáte za každodenní samozřejmosti. Překonejte v sobě tu cynickou chuť označit toto za infantilnost. Někdy je snazší to krásné nevidět, abyste to nemuseli ocenit. Udělejte vědomé rozhodnutí, že přestanete vše nevydařené a zlé vidět jako zlomyslnost Boha a vše krásné jako náhodnou samozřejmost.

Až přijdete domů, pozorně se podívejte na své děti a zeptejte se sami sebe, proč si vás vybraly. Proč se narodily právě vám. Co jim můžete dát, abyste jim pomohli se maximálně rozvinout a pochopit v životě co nejvíce. Co vás učí ony. Jak konkrétně ovlivnily váš život a proč se tak stalo. Proč se vám narodila Anežka a ne Jiřík? Nic není náhoda. Udělejte pro své děti maximum – udělejte pro ně to, že i v nich uvidíte silné a krásné Duše putující životy a snažící se rozvzpomenout. Nepochybujte, že si vás vybraly právě proto, že jste pro ně v tomto čase nejlepší a nejvhodnější rodiče. Bez ohledu na to, jak vaše vztahy právě vypadají. A pokud je mezi vámi a vašimi dětmi cokoli, co by podle vás mělo být jinak, co by mělo být vyřčeno nebo změněno, nebojte se na tom začít pracovat.

Postavte se strachu, přerosťte své ego, pojmenujte, co je důležité. Uvědomte si, že jste tvůrci. Máte něco, co oni nutně potřebují. Můžete jim poskytnout něco, čím si oni v tomto životě potřebují projít. Jejich rozhodnutí narodit se právě vám bylo vědomé a záměrné. Snažte se jim pomoci v jejich hledání.

Proč jste s tímto mužem nebo ženou? V jakém vztahu jste asi byli dřív? Jaká společná práce vás asi čeká, že jste se znovu setkali? Co je mezi vámi na vyřešení, co si máte vzájemně dát? Možná se máte něčím obohatit, možná se máte naučit schopnosti setrvání nebo naopak odpoutání. Nikdo neví. Jenom vaše Duše ano. Poslouchejte pozorně a odvážně. Možná nebudete hned ze začátku cítit odpovědi, ale už jen vaše odvaha se ptát je skvělá.

Žijte šťastně! Jeden z vašich velkých učitelů řekl: „Žít šťastně, přesto, že naši předci nebyli, to chce velikou odvahu“. Je to pravda. Nebojte se! Nebuďte oběťmi. Respektive – buďte čímkoli chcete, pokud vás to skutečně naplňuje štěstím a pokud cítíte, že s tímto Záměrem jste přišli do tohoto života. Žijte jakkoli chcete, pokud vás to naplňuje Smyslem.

Ale takto to u většiny z vás nebývá. Je smutné vidět, jak pod vlivem vašeho náboženství, výchovy či tlaku společnosti vědomě v sobě potlačujete to nejkrásnější a nejsilnější a stáváte se výsledkem očekávání vašeho okolí a podléháte vlastnímu strachu.

Věřte – budete jednou smutni z toho nedostatku sebeúcty a odvahy.

Nestojím o žádné oběti! Všechny vás miluji stejně a nikdo z vás nemá menší hodnotu než druhý, tak proč by mělo být v pořádku, že se někdo obětuje tomu druhému? Obětování se není pomoc. Je rozdíl mezi tím, někomu pomoci a někomu sloužit. Nedovolujte nikomu obohatit se na vašem ponížení. Obětování se není ctnost, jak vás učí někteří vaši duchovní, je to sebepopírání a nedostatek odvahy být šťastný. A sebepopírání je stejnou překážkou na cestě růstu jako popírání kohokoli jiného.

Vím, na koho jste teď vzpomněli, ale věřte - Ježíš se neobětoval. S důvěrou šel po cestě, kterou vnímal jako předurčení a nejvyšší naplnění svého života, přesto, že z ní mohl sejít. Mohl utéct, mohl se schovat, mohl zvolit jinou cestu. Ale on věděl (nikoli věřil), že jeho ukřižování bude mít obrovský význam. Nikomu se nechce zbytečně trpět, ale Ježíš věděl, že jeho smrt nebude zbytečná. Chápal význam a viděl Smysl. To až dlouho po jeho smrti byl Záměr překroucen a jeho projev naprostého a dokonalého pochopení Boha posloužil mocenské účelovosti. Vaši duchovní vůdci označili jeho smrt za obětování se za vás a pohrozili vám peklem, když za tuto oběť nebudete dostatečně vděční a poslušní. Ničím se nemanipulují lidé tak dobře, jako pocitem vinny a strachem.

Ježíš si vás ale nechtěl zavázat svým ukřižováním, jeho poselství bylo jiné. Znělo –

„když víte, že vaše rozhodnutí a cesta jsou správné a pravdivé, když cítíte, co je vaším smyslem a naplněním, neuhněte žádnému strachu. Ani strachu z bolesti, ze smrti, zesměšnění či nepochopení. Konejte, co v Duši pokládáte za dobré a o víc se nestarejte.“

V Ježíši byl stejně velký kus Boha, jako je v každém z vás, ale on si toho na rozdíl od většiny z vás byl vědom. V tomto mu budete jednou všichni podobni.

Buďte schopni uvidět souvislosti správně – nikdo si k vám nedovolí nic, co mu nedovolíte sami. Jste plně zodpovědní za situace slabosti a ponížení, do kterých se dostáváte. Toto tvrzení je pro vás nepřijatelné a budí odpor, pokud posuzujete slovo zodpovědnost nesprávně. Neříkám, že jste viníci, nýbrž spolutvůrci situací, do kterých se dostáváte. Nekritizuji vás, jen nastavuji zrcadlo. Nepotlačujte v sobě tento pocit, nezlobte se pro to na sebe.

Místo toho si dovolte prožít vaši slabost, která vás do takové situace dostala, a bez odsuzování sebe sama přijmout tuto vaši stránku. A pak se rozhodněte, že použijete právě tuto svoji část, tu stejnou energii, ale opačným způsobem a už jste jen krůček k tomu pocítit svoji sílu, která vás může z takové situace zase vyvést.

Vidíte tu dokonalou shodu, ten jednotící princip mezi záchranou světa, o které jsme již hovořili a záchranou vás samých? Jde o stejný způsob použití energie – nejdříve ji přijmete, pojmenujete a prožijete a pak ji obrátíte a použijete směrem vyšším. Nemůžete pomoci jiným, dokud nepomůžete sobě.

A až bude vše za vámi, pohleďte s díky na vaše někdejší utiskovatele, protože jen díky nim jste mohli v sobě tuto sílu nalézt, jen díky nim se můžete zažít jako „ten, kdo dokázal přerůst svého trýznitele“.

Prociťte život jako hru, na jejímž konci na vás nevyhnutelně čeká vítězství. To je vaše jistota, o tu se můžete při svém snažení opřít. Do konce dojdete všichni, je ale na vašem rozhodnutí kdy, protože žádný jeden stupeň nebude moci být přeskočen. Pochopte, můžete vaši cestu růstu odkládat jakkoli dlouho chcete, ale stejně tomu neuhnete. Můžete se nadále chovat nevědomě a neposlouchat svoji duši, uhýbat svým strachům. Bůh se na vás nezlobí a ani vás neztrestá. Budete mít ale stále svoji pouť před sebou, není pro vás jiný konec než Osvícení a jiné cesty, než k němu dojít!

Bude pro vás prospěšné pochopit jednu věc - na konci vás sice čeká vítězství, ale nikoli prvenství. V tom konečném vítězství společného dobrodružství můžete být pouze všichni. Toto není výzva pro elitní spolek, pro silné a dravé, kteří nechají ty slabé za sebou. Máte každý svůj způsob a jste každý zodpovědný za svá rozhodnutí, každý musíte prozřít vlastní silou a probudit v sobě své schopnosti, ale vašim dílčím vítězstvím je pochopit, že můžete po cestě pomoci mnohým jiným. A díky této pomoci vycházející z lásky sami velmi vyrůst. Můžete ulevit druhým a pozdvihnout je právě natolik a na takovou dobu, abyste jim dodali sílu, ale přitom je neutvrdili v nečinnosti.

Tato úroveň poznání a moudrosti v sobě nese i pochopení toho, že nechat někdy někoho

– z vašeho pohledu - padnout nebo nechat jej jeho rychlosti vývoje a růstu, je to nejlepší, co pro něj můžete udělat. Protože tak, jako já vás z lásky k vám nepřenesu přes žádný podstatný dlouhý úsek Cesty, tak i vy musíte dovolit každému vyrůst na jeho poznání a důvěřovat při tom mým slovům, že nikdo nezůstane v temnotách navěky.

Prožijte jeden den vědomě. Dovolte si jeden den ulevit a uvěřit, že jste součástí něčeho velkého a krásného, tak ohromujícího a rozhodně ne náhodného. Protože to je jeden z vašich nejtíživějších strachů – osamocenost. Ať už na úrovni vnímání jednoho člověka nebo vás jako lidstva. Tato obava je skrytou dynamikou při hledání partnera stejně jako vašich vesmírných výprav a projektů za odhalením mimozemského života. Děsí vás představa, že jste v celém Vesmíru sami a že není žádná vyšší síla, bytost nebo entita, ke které byste se mohli v nejtěžších chvílích uchýlit. Mnohé vaše hledání a jednání je projevem touhy „pocítit se jako součást celku“, přesto nebo právě proto, že většina z vás žije v bolestné iluzi oddělenosti.

Tedy věřte, že za vaši snahu a odvahu vydat se na nesnadnou Cestu, jejíž obrysy se teď před vámi začínají vynořovat, bude právě hluboké prožití sounáležitosti. Tato cesta přes vaše nejhlubší nitro k nejvyšším tajům Vesmíru bude mít za následek uzření Boha a pocítění Jednoty v nejvyšším možném slova smyslu.

V posledních letech se mezi vámi objevuje mnoho různých inspirací a povzbuzování ke svobodnému hledání jediného Boha. Cítíte nutkání k pojmenování a pochopení té esence života, které sice nerozumíte, ale jasně ji cítíte a která sama je zdrojem všeho živého. Už víte skrze svá vědecká a lékařská odhalení skoro vše – dokázali jste popsat a zvěčnit okamžik, kdy se nejmenší část muže a ženy spojí, aby dali vzniknout novému. Jste úspěšní při výpravách do středu Země stejně jako do buněčného jádra, vykreslili jste mezibuněčný prostor stejně, jako vyfotografovali vesmírné galaxie. Ale stále nenacházíte odpověď na vaši nejnaléhavější otázku - „Proč?“ Máloco na Zemi zůstalo skryto před vaším vědeckým zrakem – chápete dokonale biochemické procesy, které provázejí vznik nového života, ale stále vám není jasné, co žene spermii kupředu a co je to v ní za esenci, za hybnou sílu, která ji nutká ke spojení. Jak ví ta která buňka, jak a kdy se má začít dělit? Co ony vědí a vy ne?

„Otázky vznikají z odpovědí“, to je můj již daný Slib.

Stále častěji jste nabádáni ke hledání skutečného Boha, ať už na stránkách knih nebo vlastním nitrem. Za vaši upřímnou snahu a neutuchající touhu objevit a konečně pochopit Pravdu, ji také objevíte. Za vaši odvahu vydat se za hledáním odpovědí, je také dostanete.

Protože před vámi nikdy nic nemělo zůsthttps://gaia2010.sk/ Tento text je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně zdroje i s aktivními odkazy.at skryto.

Vždyť jaký smysl by měla existence otázky, na niž neexistuje odpověď? Co by to bylo za zlomyslného boha, který by do vašeho nitra vložil touhu po odhalení, ale současně by vám tomuto naplnění nikdy nedopřál? Jakou nečestnou hru by to s vámi bůh hrál, kdyby se prolínal v důkazech a vnitřním voláním vašimi životy, ale nikdy by se nemínil plně ukázat?

Projevem mé radosti nad vámi a odměnou za vaše hledání vám bude plné pochopení a prožití sounáležitosti se vším, tedy se Mnou.

Vyrostete ze strachu z izolovanosti a pocítíte se být součástí celku díky nejvyšším poznáním a prožití Jednoty.

Protože jakmile skrze váš duchovní růst a učení pochopíte má dávná prohlášení, že „Všichni jsme Jedno“ a že „Já jsem vše, co je“, prohlédnete iluzi oddělenosti a uzříte neexistenci osamocenosti.

Zkuste se jeden den pocítit jako tvůrci. Dělejte svá rozhodnutí vědomě, buďte si vědomi své síly a vlivu a podle toho jednejte! Utváříte svůj den, víc než to, spoluutváříte dny druhých. Konejte tak v nejvyšší lásce. Vidíte tu podobnost mezi vámi a Bohem? Říkám vám, jsem v každém z vás. Jeden den pociťte se býti Bohem a tvořte ze své Božské podstaty! A vaše rozhodnutí, vaše dny budou podle toho vypadat. Váš svět bude podle toho vypadat.

Na začátku všeho je vědomé rozhodnutí. Žádný z vašich velkých Učitelů nepřišel k osvícení náhodně. Na náhody věří jenom ten, kdo ještě neprohlédl princip tvoření. Ale každému osvícení, každému velkému skutku předcházela myšlenka, učení se, vědomé rozhodnutí, a touha toto rozhodnutí přeměnit ve skutečnost.

Rozhodněte se vědomě, že chcete vyrůst a prozřít, vyřkněte tuto svoji touhu slovy tichými, ale jasnými a Já vám pomůžu.

 

Zdroj: ROZVZPOMÍNÁNÍ - Helena Nebeská

https://gaia2010.sk/ Tento text je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně zdroje i s aktivními odkazy.

Kontakt

Moji andělé

mojiandele@seznam.cz

MILENA

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode