Láska, víra, krása, harmonie, pravda, mír

Láskyplné dávání

Důvěřujte zákonu Zachování rovnováhy a nedávejte více, než dostáváte.

Tato slova píšu s plným vědomím, že budou od spousty z vás pochopena nesprávně a můžou být účelově překroucena a vykládána.

Přesto nikdo z vás nemusí dát víc, než vnitřně cítí, že dostal. Protože vaším úkolem není se rozdávat a popírat své potřeby do stavu nerovnováhy; takové chování je nepochopením stavu harmonie a vede k pocitům mučednictví či zneužívanosti a mívá za následek svedení z cesty při hledání vnitřního klidu.

Skutečné pochopení a v životě realizování tohoto prohlášení ovšem vyžaduje od vás nelehkou věc – správně rozpoznat, kdy opravdu dáváte a kdy dostáváte.

Nedejte se mýlit, je to obtížnější, než se vám zdá, protože - jako vždy při odhalování vyšších principů – na samotném ději a výsledku záleží stejně jako na motivu a primárním důvodu vašeho konání. A pravdivé pojmenování motivu zase vyžaduje naprostou upřímnost při sledování vašich vnitřních pohnutek a emocí. A takové pravdivé pohlédnutí na sebe vyžaduje dostatek odvahy uvidět i své nečisté záměry a důvody ega. A své ego a nezvládnuté lidské pohnutky dokážete připustit pouze tehdy, když se dokážete postavit svému mylnému strachu, že za ně budete odsouzeni. A jelikož jste se všichni mnoho let strašili odsuzujícím bohem a jelikož si sami mezi sebou lásku neustále podmiňujete, je pro vás těžké sami na sebe a na své motivy pohlédnout upřímně a bez posuzování.

Je skvělé, když dáváte sami ze sebe potřebným a slabším. A pokud je vaším vnitřním důvodem pro takové rozdávání soucit a touha pomoci, tak potom, aniž se vám dostane čehokoli nazpět, uspokojení a zažívání sebe sama jako „dávajícího“ vám bude samotnou odměnou.

Teď je pro vás ale těžké představit si, že byste mohli bez ustání rozdávat a pomáhat a cítit se být naplnění a spokojení přesto, že nic nedostanete nazpět, ani uznání či ocenění vaší dobroty. A tím se dostáváme k samotné pointě – Já to po vás ani nežádám! To mnohá vaše náboženství vám ukládají ten přetěžký a proti harmonii Vesmíru jdoucí úkol – dávat a dávat a nic nechtít nazpět, a pokud trváte na tom, že máte také dostat, ještě ve vás vzbuzují výčitky svědomí, že nejste dost dobří.

Účelové překroucení či naprosté nepochopení vesmírného principu rovnováhy vám nedovoluje otevřeně říci – „Ano, chci. Vím, že si zasloužím.“ Připadáte si hříšní a sobečtí, když máte nahlas říci to, po čem volá vaše Duše – „Vím, že jsem hoden toho, abych dostal“.

To je skrytý důvod, proč mnoho z vás se bojí otevřeně říci, že něčeho žádá a proto sleduje své skryté motivy při konání takřka čehokoli. Mnoho z vás dává – ale ne, abyste dali. Ve skutečnosti si mnoho berete, a tím, že to nikdy nepřipustíte ani nahlas, ani ve svém nitru, nedovolíte skončit takovému jednání. To není zlé, ale nedovolí vám to jít dál.

Pokud se cítíte ostatními využíváni a přesto další prosbu neodmítnete; pokud sami ze sebe nemáte dobrý pocit, přesto, že pomáháte; když se cítíte nenaplněni, přesto, že rozdáváte - potom se nebojte obrátit do sebe a upřímně se ptejte: Dávám proto, že se chci rozdělit nebo proto, že se bojím odmítnout? Naslouchám proto, že můžu někomu ulevit nebo proto, že chci být oblíbený? Pomáhám proto, že chci pomoci nebo proto, aby mi lidé byli zavázáni? Souhlasím s druhými proto, že vyjadřují i moji pravdu nebo proto, abych nebyl sám? Je motivem mého konání láska nebo strach?

Pokud se pociťujete lepší než druzí, když pomáháte; pokud vás naplňuje pocitem povýšenosti, že můžete dávat víc, než dostanete; pokud se vnímáte být neustále pomáhajícím mučedníkem; pokud se radujete ze své nepostradatelnosti, protože jste učinili druhé na vás závislé, sešli jste. Nežijete v pravdě a jakkoli se na vás dívám stejně láskyplně a promlouvám k vám stejně hlasitě, vzdalujete se a přestáváte mě slyšet.

Znovu to říkám - každý Mne nalezne ve své Duši. Čekám tam na vás, až se ke Mně pomocí odvahy a upřímnosti k sobě dostanete skrze vaše strachy.

A přesto věřte, není nic povznášejícího, než rozdávat ze srdce a nic při tom nežádat, neb dostáváte mnohonásobně zpět už jen naplňováním motivu, proč dáváte. Tajemství je jednoduché - pokud je vaší touhou zažít se jako „rozdávající“ a nic víc, není pro vás větší odměnou než takovým být (skrytou dynamiku tohoto principu osvětlím více později, v kapitole o Mistrovství).

Tím nepopírám to, co jsem řekl před chvílí. Všechno je ale otázkou vývoje. Je nezbytné, abyste se necítili horšími, když takového stavu nesobectví prozatím nejste schopni. Je důležité, abyste uvěřili, že takové lásky k druhým a touhy ostatní vyzdvihnout všichni dosáhnete, ale před tím se nesmíte bát milovat sami sebe. Není možné dávat upřímně a ze srdce druhým, pokud se cítíte hříšní při dáváni sobě, není možné chtít nejvyšší Boží dobro pro ostatní, dokud nevěříte, že jste jej sami hodni.

Proto dříve, než budete rozdávat s pocitem, že máte všeho přebytek a nepotřebujete ničeho nazpět, se nebojte dávat s pocitem, že si nazpět zasloužíte.

A věřte, že i vaši Mistři a Učitelé a Svatí žili a žijí v rovnováze mezi dáváním a braním. Přesto, že od vás takřka ničeho nežádají, a přitom rozdávají vědění, čas i energii a jejich životy mohou vypadat chudé či velmi skromné, osamocené či smutné, věřte, že žijí v nejvyšších pocitech hojnosti a naplnění. S tím rozdílem, že neberou nazpět od vás a nežádají bohatství vašeho světa. Jsou napojeni přímo na Boží Zdroj, jediný zdroj, který sílí tím víc, čím více lidí se na něj napojí - myšleno doslova, jakkoli abstraktně vám to zní. Já jsem jediný nevyčerpatelný a nekonečný Zdroj lásky, síly a energie.

Nemusíte dávat sílu ze sebe - rozhodně ne dřív, než to bude odrazem vaší dosažené úrovně vědomí. Ne dříve, než naleznete cestu k nevyčerpatelnosti vaší Duše. Bohatě stačí, když nebudete tuto energii pocházející ode Mě blokovat a budete předávat dál dobro, kterého se vám dostane, v míře odpovídající vašemu poznání.

Ale i v tuto chvíli narážíte na další podvědomý blok, který má většina z vás hluboce zažitý – na jednu stranu od mala slýcháte, že „dělit se a dávat musíte, protože je to správné“, ale na stranu druhou jste každý tolikrát slyšel a později i sám řekl, že „dobra není nikdy dost“, že „štěstí musíte chytnout za pačesy“, že „se na světě nemůžou mít všichni dobře“ a mnoho jiných klamných prohlášení, která ve vašich srdcích způsobují zmatky. Tak máte dobro a štěstí rozdávat nebo jej musíte, jakmile se k vám dostane, chytnout a už nepustit, protože nikdy nevíte, kdy se vám jej dostane znovu?

Tedy věřte – já jsem nevyčerpatelným a nekonečným zdrojem lásky, síly a energie. Nepochybujte, že Vesmír je Hojnost a vy jste touto Hojností obklopeni.

Následujte své Mistry, poslouchejte Moudré a učte se od Učitelů, jak můžete z tohoto Zdroje čerpat. Všechna učení, rady a Pravdy vám budou složeny k nohám.

Od vás se žádá jediné – abyste o to požádali.

 

Zdroj: ROZVZPOMÍNÁNÍ - Helena Nebeská

https://gaia2010.sk/ Tento text je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně zdroje i s aktivními odkazy.

Kontakt

Moji andělé

mojiandele@seznam.cz

MILENA

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode