Láska, víra, krása, harmonie, pravda, mír

Vnitřní klidný svět

Meditativní techniky s modrou

Meditace prožívání modré - mírová meditace

 

Zavřeme oči a zhluboka vdechneme a vydechneme.

Cítíme již jen sami sebe.

Všechny myšlenky necháváme táhnout kolem - posíláme je dál.

Jsme již jen sami se sebou.

Nyní zcela vědomě vnímáme oblast svého krku.

Náš krk, celá naše pozornost patří nyní našemu krku.

V myšlenkách krk ohmatáváme,

Vepředu, vzadu, po stranách.

Náš krk, který nám napomáhá k výrazu.

Pokud se objeví pocit potřeby zakašlání, učiníme tak.

Nyní necháme před naším krkem vytvořit modrou,

Světle modrou bublinu.

Nyní necháme před naším krkem vzniknout světle modrou bublinu.

Zcela malou.

Světle modrou bublinku, která se nyní nachází před naším krkem.

Pak necháme bublinu růst.

S každým dechem je naše modrá bublina větší a větší.

Dýcháme do ní a necháváme ji růst.

Je ještě větší a nyní je celá oblast našeho krku

obklopena touto světlou modří.

Celý náš krk je ponořen do té světle modré barvy.

A bublina stále roste, až se v té světlé modři

Nachází celé naše tělo.

Nyní jsme obklopeni touto modří.

Můžeme vnímat klid a mír.

Nyní můžeme vnímat klid a mír,

Které vycházejí z této modré.

Modrá barva nás přivádí do klidného stavu uvolnění.

V naší světle modré bublině vnímáme,

Jak stojíme oběma nohama pevně na zemi.

V duchu pak vztáhneme své paže daleko vzhůru,

Směrem k obloze.

Cítíme, jak se váha našeho těla

Stále snižuje a my jsme spolu se svou modrou bublinou

Stále lehčí a lehčí.

Spolu se svou modrou bublinou jsme stále lehčí a lehčí.

Naše modrá bublina nás zvedá, opatrně a pomaloučku,

Z podlahy.

Vznášíme se.

Vznášíme se výš a výš.

Pod námi je město, je stále menší, vznášíme se výš a výš.

Vidíme z ptačí perspektivy svou zemi,

I ona je menší a menší,

Protože se vznášíme výš a výš.

Jsme v naprostém bezpečí v naší modré bublině.

Nad námi je nyní hluboká modř kosmu.

Cítíme se v bezpečí a skrytu.

Nacházíme se v hluboké modři kosmu.

Kolem nás klid a mír.

Klid a mír.

Nekonečné ticho.

Jak je tu krásně, zde, v této modři,

V tom absolutně bezpečném tichu.

Necháváme na sebe působit atmosféru, 

A modř plynout do naší čelní čakry.

Necháváme na sebe působit tu atmosféru

A modř plynout do naší čelní čakry.

Nyní sklouzneme pomalu směrem k matce Zemi.

Sklouzneme pomalu směrem k Zemi.

Naše zeměkoule se zvětšuje,

Zcela pomalu se blížíme k místu,

Z něhož jsme odstartovali.

Blížíme se k místu, odkud jsme odstartovali.

A dotýkáme se ve své světle modré bublině zlehoučka země.

Opět stojíme na zemi.

Váha našeho těla dosahuje opět normálního stavu a

Naše světle modrá bublina kolem nás bledne a

Zcela pomalu se opět uvolňuje.

Nabiti klidem a mírem se vracíme

V absolutním uvolnění zpět.

Nyní se pomalu vracíme do této místnosti,

Pomalu se vracíme.

Zhluboka se nadechujeme a vydechujeme, a vnímáme,

Jak se vracíme zpět do „tady a teď".

S veškerou svou pozorností se vracíme

A otevíráme oči s dechem, jenž je tak příjemný.

Meditace prožívání modré - naši nebeští pomocníci

 

Zavíráme oči a zhluboka se nadechujeme a vydechujeme,

Cítíme již jen sami sebe.

Všechny myšlenky necháváme plynout kolem - posíláme je dál.

Jsme již jen sami se sebou.

V myšlenkách se nacházíme ve volné přírodě.

Jsme v horách, daleko od civilizace.

Stojíme na malém kopci a rozhlížíme se po krajině.

Vysoké vrcholky hor se tyčí až k oblakům.

Vysoké a mohutné jsou hory kolem nás.

Vydáváme se na vrchol nejvyšší hory.

Jdeme na vrchol nejvyšší hory.

Stoupáme lehce po úzké stezce na horu.

Procházíme kolem lesů s vysokými stromy,

Kolem šíavnatých horských luk,

Vpravo zurčící potůček s čirou horskou vodou.

A my jdeme dál, jdeme na vrchol hory.

Nyní jsme na vrcholu nejvyšší hory.

Vidíme malou skalnatou plošinu s kamenem.

V duchu na tento kámen usedáme

A užíváme si výhled, který bere dech.

Nacházíme se nad oblaky,

Díváme se na oblaky shora.

Bílé mraky, jako vata, měkké a jemné v těch nejkrásnějších tvarech.

Nad námi temně modré nebe.

Příjemný chlad zalévá naše tělo,

Je osvěžující a příjemný.

Užíváme si chvíli tu atmosféru klidu,

Ticha a míru zde, na našem vrcholu.

Nyní zaměříme celé své vědomí na úroveň

Našich nebeských pomocníků a prosíme o kontakt s nimi.

Prosíme teď, zde na vrcholu hory, o kontakt

S našimi nebeskými pomocníky.

Cítíme, jak se kolem nás otepluje.

Teplo našeho srdce z nás proudí všemi směry.

Můžeme to teplo srdce jasně a zřetelně cítit,

A rozhlížíme se po naší plošině. Tady jsou.

Neuvěřitelné - naši duchovní pomocníci.

Vidíme před sebou světelné postavy.

Jsou tvořeny čirým, bílým světlem.

Musí jich být mnoho.

Jen se podívejme blíže.

Jedna bytost přichází přímo k nám.

Jedna bytost nyní přichází přímo k nám.

Podáváme jí své ruce.

Chce nám něco dát - poselství, dárek,

Myšlenku, pocit?

Otevíráme této bytosti všechny své smysly a vnímáme,

Co nám chce předat.

Poděkujeme tomuto nebeskému pomocníkovi.

Děkujeme všem, kteří se kolem nás shromáždili,

Z hloubi srdce.

A opět se s nimi rozloučíme.

Pomalu scházíme po stezce

Dolů, ke svému výchozímu bodu.

Nyní jsme zpět na svém malém kopci.

Pořád ještě cítíme a víme věci,

Které nám bytost zprostředkovala.

S tím vědomím se vracíme.

Pomalu se vracíme zpět do této místnosti.

Pomalu se vracíme.

Zhluboka se nadechujeme a vydechujeme a cítíme,

Jak se dostáváme zpět do „tady a teď".

S veškerou svou pozorností

Se vracíme a otvíráme oči s dechem,

Jenž je tak příjemný.

 

z knihy Techniky léčení barvami - Jiirgen Pfaff

 

Kontakt

Moji andělé

mojiandele@seznam.cz

MILENA

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode