Láska, víra, krása, harmonie, pravda, mír

Vstup do přítomnosti

S dimenzí věčnosti přichází nový druh poznání, které „nezabíjí“ ducha, jenž žije uvnitř každé bytosti a každého předmětu. Poznání, které neničí posvátnost a tajemství života a které obsahuje hlubokou lásku a úctu ke všemu, co existuje. Poznání, o kterém mysl neví vůbec nic.

PŘESTAŇTE SE BRÁNIT PŘÍTOMNÉMU OKAMŽIKU.

Nemyslete na minulost a budoucnost, pokud to není nutné. Vystupte z dimenze času, kdykoli to je možné. Připadá-li vám obtížné vstoupit do přítomného okamžiku přímo, pozorujte obvyklou snahu své mysli uniknout z přítomnosti. Všimnete si, že si mysl představuje budoucnost jako něco lepšího nebo horšího než přítomnost. Je-li představa budoucnosti lepší, poskytuje vám naději nebo příjemné očekávání. Je-li horší, vyvolává úzkost. Obojí je iluzorní. Skrze sebepozorování si uvědomujete přítomnost lépe. Jakmile si uvědomíte, že nejste přítomní, okamžitě si uvědomíte přítomnost. Pozorujete-li svou mysl, přestáváte se s ní ztotožňovat. Stáváte se objektivními pozorovateli. Buďte přítomní jako pozorovatelé své mysli – svých myšlenek a emocí a svých reakcí v různých situacích. Sledujte své reakce alespoň tak pozorně, jako sledujete situaci nebo člověka, který vás nutí reagovat.

Uvědomujte si, jak často myslíte na minulost nebo budoucnost. Nic neanalyzujte ani neposuzujte. Pozorujte své myšlenky, vnímejte své
emoce, sledujte své reakce. Z ničeho nedělejte osobní problém. Ucítíte něco mnohem silnějšího než cokoli, co pozorujete: klidnou objektivní přítomnost za obsahem vaší mysli – tichého pozorovatele. Intenzivní vědomá přítomnost je nutná zejména v situacích, které vyvolávají silné emoce. Například když je ohrožena vaše představa o sobě samých, když stojíte před nějakým úkolem, který vyvolává strach, nebo když si vzpomenete na nějaký emoční komplex z minulosti. V takových situacích máte sklon stát se „nevědomými“. Vaše emoce nebo reakce vás ovládne – a vy se s ní ztotožníte. Začnete se ospravedlňovat a bránit, odsuzujete a napadáte druhé… ale nejste to vy, je to reaktivní návyk vaší mysli. Ztotožnění s myslí dodává mysli energii; pozorování mysli jí energii ubírá. Ztotožnění s myslí vytváří čas; pozorování mysli otvírá dimenzi věčnosti. Energie, kterou vezmete své mysli, se změní v přítomnost. Jakmile si uvědomíte, co to znamená být přítomen, je mnohem snazší vystoupit z dimenze času, kdykoli čas nepotřebujete pro praktické účely. To nesnižuje vaši schopnost užívat čas – jak minulost, tak budoucnost, když jej potřebujete pro praktické účely. A samozřejmě to nesnižuje vaši schopnost používat svou mysl. Tuto schopnost naopak posílíte. Když pak svou mysl použijete, bude silnější a soustředěnější. Osvícený člověk je vždy soustředěn na přítomný okamžik, ale přesto si okrajově uvědomuje čas. Jinými slovy, osvícený člověk používá chronologický čas, ale je osvobozen od psychologického času.

ZBAVTE SE PSYCHOLOGICKÉHO ČASU

Naučte se používat čas v praktických situacích svého života – můžete tomu říkat „chronologický čas“, ale jakmile vyřešíte naléhavou praktickou záležitost, okamžitě se vraťte k vědomí přítomného okamžiku. Tímto způsobem zabráníte hromadění „psychologického času“, jímž je ztotožnění s minulostí a neustálé a nutkavé předjímání budoucnosti. Kdykoli si stanovíte určitý cíl a snažíte se jej dosáhnout, používáte chronologický čas. Uvědomujete si, kam se chcete dostat, a soustředíte se plně na to, co děláte v přítomném okamžiku. Jestliže se příliš soustředíte na cíl, protože v něm hledáte například štěstí nebo naplnění, přestáváte si vážit přítomného okamžiku. Přítomný okamžik je zredukován na pouhý odrazový můstek do budoucnosti, který sám o sobě nemá žádnou cenu.
Chronologický čas se mění v čas psychologický. Život přestává být dobrodružstvím a stává se pouhou obsesí dosáhnout daného cíle. Už nevidíte květiny podél cesty a neuvědomujete si krásu života, který se odvíjí kolem vás, když žijete v přítomném okamžiku.
Snažíte se být vždycky někde jinde než tam, kde právě jste? Je většina vaší činnosti jen prostředkem k dosažení nějakého cíle? Jsou pro vás jediným uspokojením krátkodobé rozkoše jako sex, jídlo, pití, drogy nebo vzrušení? Snažíte se stále něčeho dosáhnout, hledáte stále nová vzrušení a rozkoše? Věříte, že budete spokojenější, když získáte víc věcí? Čekáte na nějakého člověka, který dá smysl vašemu životu? V normálním neosvíceném stavu vědomí je nekonečný tvůrčí potenciál přítomného okamžiku naprosto zastíněn psychologickým časem. Z vašeho života se vytratí veškerá svěžest a pocit úžasu.
Stále opakujete totéž, jako byste žili podle jakéhosi scénáře ve své mysli, který vám dává určitou totožnost, ale zároveň zastírá a zkresluje realitu přítomného okamžiku. Začnete být posedlí budoucností, která se vám jeví jako únik z neuspokojivé přítomnosti. To, co vnímáte jako budoucnost, je neodmyslitelnou součástí přítomného stavu vašeho vědomí. Je-li vaše mysl zatížena břemenem minulosti, v budoucnosti budete prožívat totéž. Minulost se opakuje následkem nedostatku vědomé přítomnosti. Kvalita vašeho vědomí v přítomném okamžiku utváří vaši budoucnost, kterou ovšem nemůžete prožívat jinak než jako přítomnost. Jestliže vaši budoucnost určuje kvalita vašeho vědomí v přítomném okamžiku, co určuje kvalitu vašeho vědomí? Stupeň vaší vědomé přítomnosti. Takže ke skutečné změně může dojít jedině v přítomném okamžiku. Možná je pro vás obtížné uvědomit si, že příčinou vašeho utrpení a problémů je čas. Myslíte si, že vaše problémy jsou způsobeny konkrétními situacemi ve vašem životě, a z konvenčního hlediska máte pravdu. Ale dokud nevyřešíte základní dysfunkčnost své mysli – její připoutanost k minulosti a budoucnosti a její tendenci odmítat přítomnost, vaše problémy se budou stále opakovat. Kdybyste se nějakým zázrakem zbavili svých problémů a zdánlivých příčin utrpení, ale nestali se zároveň víc vědomými, brzy byste měli stejné problémy, které by vás pronásledovaly jako váš vlastní stín. Ve skutečnosti existuje jen jediný problém – a tím je vaše mysl posedlá časem. V čase není žádná spása. Nikdo nemůže být svobodný v budoucnosti.
KLÍČEM K OSVOBOZENÍ je přítomnost, neboť svobodní můžete být jedině v přítomném okamžiku

NALEZENÍ ŽIVOTA POD ŽIVOTNÍ SITUACÍ

To, čemu říkáte „život“, byste měli nazývat „svou životní situací“. Je to psychologický čas: minulost a budoucnost. Některé věci v minulosti nedopadly tak, jak jste si přáli. Stále se bráníte tomu, co se stalo v minulosti, a dnes se bráníte tomu, co je. Při životě vás udržuje naděje, ale ta vás nutí soustředit veškerou pozornost na budoucnost, a právě to vás vede k odmítání přítomnosti.

ZAPOMEŇTE NA SVOU ŽIVOTNÍ SITUACI  a všímejte si svého života. Vaše životní situace existuje v  čase. Váš život se odehrává tady a teď. Vaše životní situace je představa ve vaší mysli. Váš život je skutečný.

Najděte onu „úzkou bránu, která vede k životu“. Té se říká přítomný okamžik. Omezte svůj život na tento okamžik. Vaše životní situace může být plná problémů jako ostatně většina životních situací – ale podívejte se, zda máte nějaký problém v tomto okamžiku. Ne zítra nebo za deset minut, ale teď. Máte nějaký problém? Když máte spoustu problémů, nezbývá vám místo na nové věci. Takže kdykoli můžete, udělejte si místo, vytvořte si prostor, abyste našli život pod svou životní situací.

POUŽÍVEJTE SVÉ SMYSLY PLNĚ. Buďte tam, kde jste. Dívejte se kolem sebe. Jenom se dívejte, nic se nesnažte interpretovat. Vnímejte světlo, tvary, barvy, struktury. Uvědomujte si tichou přítomnost každého předmětu. Uvědomujte si prostor, který všemu umožňuje existovat. Naslouchejte zvukům; neposuzujte je. Naslouchejte tichu pod hladinou zvuků. Dotkněte se nějakého předmětu – jakéhokoli předmětu – a vnímejte jeho Bytí. Pozorujte rytmus svého dechu; uvědomujte si proudění vzduchu do plic, vnímejte životní energii ve svém těle. Všemu dovolte existovat, všemu uvnitř i venku. Dovolte všemu být. Hluboce vnímejte přítomný okamžik. Opouštíte umrtvující svět racionální abstrakce svět času. Osvobozujete se od šílené mysli, která vám vysává životní energii, stejně jako pomalu ničí a otravuje celou Zemi. Probouzíte se ze snu času do přítomnosti.

VŠECHNY PROBLÉMY JSOU FALEŠNÉ PŘEDSTAVY NAŠÍ MYSLI SOUSTŘEĎTE SVOU POZORNOST NA PŘÍTOMNÝ OKAMŽIK a řekněte mi, jaký máte problém. Nic neříkáte, protože nemůžete mít problémy, když jste plně soustředěni na přítomný okamžik.

Každou situaci je nutné buď vyřešit, nebo přijmout. Proč z něčeho dělat problém? Vaše mysl problémy miluje, protože vám dávají jakousi totožnost. To je normální a zároveň šílené. „Problém“ je v tom, že se příliš zabýváte situací, aniž ji opravdu chcete nebo můžete změnit, a tak se s ní podvědomě ztotožňujete. Vaše životní situace vám připadá nezvládnutelná a vy ztrácíte kontakt se životem, s Bytím. Nebo přemýšlíte o spoustě různých věcí, které možná v budoucnosti budete muset udělat, místo toho, abyste se soustředili na něco, co můžete udělat teď hned.

KDYŽ SI VYTVÁŘÍTE PROBLÉMY, způsobujete si bolest.
Stačí však jednoduché rozhodnutí: ať už se stane cokoli, přestanu si působit bolest. Přestanu si vytvářet problémy. Toto rozhodnutí je jednoduché, ale zároveň radikální. Nikdy je totiž neučiníte, dokud nemáte plné zuby utrpení. A nebudete schopni je uskutečnit, dokud nezačnete žít v přítomném okamžiku. Jakmile přestanete působit bolest sobě, přestanete působit bolest i druhým. Také přestanete znečišťovat tuto krásnou Zemi, svůj vnitřní prostor a kolektivní duši lidstva. Když vznikne nějaká situace, kterou je nutno vyřešit okamžitě, vaše akce bude jasná a rozhodná, pokud bude vycházet z vědomí přítomného okamžiku. A pravděpodobně bude také mnohem účinnější. Nebude založena na návycích vaší mysli, ale bude intuitivní reakcí na danou situaci. Za jiných okolností, kdy by vaše časem posedlá mysl reagovala, zjistíte, že je mnohem účinnější nedělat vůbec nic – jen se soustředit na přítomný okamžik.

RADOST BYTÍ

Chcete-li se p řesvědčit, zda jste ovládáni psychologickým časem, můžete použít jednoduché měřítko.

POLOŽTE SI TUTO OTÁZKU: Mám radost z toho, co dělám?
Jestliže ne, pak je váš přítomný okamžik zastíněn časem a život vám připadá jako břemeno nebo tvrdý zápas. Nemáte-li radost z toho, co děláte, neznamená to, že byste nutně museli začít dělat něco jiného. Stačí změnit způsob, jakým to děláte. Způsob, jak něco děláte, je mnohem důležitější než to, co děláte. Snažte se soustředit spíš na svou činnost než na výsledek, kterého chcete činností dosáhnout. Soustřeďte svou pozornost na všechno, co vám nabízí přítomný okamžik. To znamená, že musíte přijímat to, co existuje, neboť se nemůžete soustředit na něco, čemu se bráníte. Jakmile si začnete vážit přítomného okamžiku, všechny vaše problémy a nespokojenost se rozplynou a váš život se naplní radostí a lehkostí. Když si uvědomujete přítomný okamžik, pak je i ta nejobyčejnější činnost plná kvality a lásky.

NEMYSLETE NA PLODY SVÉ ČINNOSTI – soustřeďte se na činnost samotnou. Plody přijdou samy od sebe. Tohle je velice účinné duchovní cvičení. Jakmile přestanete odmítat přítomný okamžik, radost z Bytí naplní všechno, co děláte. Jakmile se plně soustředíte na přítomný okamžik, pocítíte hluboký klid a pohodu. Už nehledáte uspokojení a naplnění v budoucnosti – nehledáte v ní spásu. Proto vám nezáleží na výsledcích. Ani úspěch, ani neúspěch nemůže změnit váš vnitřní stav Bytí. Pod povrchem životní situace jste našli život. V nepřítomnosti psychologického času odvozujete pocit svého já z Bytí, nikoli ze své osobní minulosti. Proto už nemáte psychologickou potřebu být něčím jiným, než jste. Ve vnějším světě, na úrovni své životní situace, můžete získat bohatství nebo vědomosti, můžete dosáhnout úspěchů, můžete se osvobodit od toho či onoho, ale v hlubší dimenzi Bytí máte všechno už dnes.

NADČASOVÝ STAV VĚDOMÍ

Když každá buňka ve vašem těle vibruje životem a když v každém okamžiku prožíváte radost z Bytí, pak lze  říci, že jste se osvobodili od času. Být nezávislý na čase znamená být nezávislý na psychologické pot řebě odvozovat vlastní totožnost z minulosti a hledat uspokojení v budoucnosti. Osvobození od  času je tou nejhlubší transformací, jakou si můžete představit.

KDYŽ PROŽIJETE PRVNÍ ZÁŽITKY NADČASOVÉHO STAVU VĚDOMÍ, začnete se pohybovat mezi dimenzí času a dimenzí přítomnosti.
Nejdřív si uvědomíte, jak málokdy jste opravdu soustředěni na přítomný okamžik. Nicméně už samotné uvědomění, že nejste plně v přítomném okamžiku, je velký úspěch: toto poznání je vědomím přítomnosti – byť může zpočátku trvat jen několik vteřin chronologického času. Od té chvíle však začnete žít v přítomnosti stále častěji než v minulosti nebo budoucnosti a kdykoli si uvědomíte, že jste ztratili kontakt s přítomností, jste schopni se do ní vrátit na delší dobu. Takže dokud nežijete ve stavu vědomé přítomnosti, dokud si plně neuvědomujete přítomný okamžik, pohybujete se mezi vědomím a nevědomím, to jest mezi stavem vědomí a stavem ztotožnění se s myslí. Znovu a znovu vám uniká přítomný okamžik a znovu a znovu se do něj vracíte. Nakonec se však vědomí přítomnosti stane vaším převládajícím stavem.

přepsala jsem z pracovní knihy Moc přítomného okamžiku

Kontakt

Moji andělé

mojiandele@seznam.cz

MILENA

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode