Láska, víra, krása, harmonie, pravda, mír

Smích

   "Život je třeba brát s humorem. Má v sobě tolik smíchu, tolik komiky, že ho zkrátka nemůžete brát vážně, ledaže by se vám nedostávalo ani trošky životní energie. Zkoumal jsem život z nejrůznějších stránek,a ať se na ně dívám jakkoli, vždy mi přijde zábavný. Ba dokonce stále a stále zábavnější ! Je to překrásný dar zhůry.Jsem proti vší vážnosti. Smysl pro humor je podle mého mínění ta nejdůležitější stránka náboženství - není to pravda, Bůh, cnosti, nýbrž smysl pro humor. Pokud by se lidem podařilo naplnit celou zemi smíchem, zpěvem a tancem, pokud by se celá země rozzářila a rozjásala a lidé by se vlnili v radostném tanci, dalo by se mluvit o tom, že se nám poprvé podařilo postihnout podstatu zbožnosti." - Osho

ŽIVOT NENÍ ŽÁDNÁ VÁŽNÁ VĚC

   Smích patří po staletí k nejvíce potlačovaným projevům - potlačuje ho společnost ve všech koutech světa.

   Společnost si přeje,aby lidé zachovávali vážnost. Rodiče to chtějí po dětech, učitelé po studentech, pánové po svých sloužících, velitelé po vojácích. Od všech se vyžaduje vážnost.

   Smích představuje hrozbu a vzpouru. Pokud se během výuky začnete smát, učitelé to budou chápat jako urážku. Pokud se dáte do smíchu, zatímco k vám promlouvají rodiče, bere se to jako projev neúcty. Vážnost se pokládá za uctivou.

   Smích byl natolik potlačován, že ačkoliv je život zábavný, nikdo se nesměje. Pokud dáte smíchu volný průchod, budete překvapeni - na každém kroku vás potká něco zábavného.

   Život není žádná vážná věc.

   Vážný je jenom hřbitov, jen smrt.

   Život je láska, smích, tanec, píseň.

   Musíte mu však dát nový směr. Minulost jej těžce ochromila a vy se už skoro ani neumíte smát. Neustálé potlačovaní smíchu způsobilo, že jste vůči němu oslepli.

   Všude stále dochází k nejrůznějším situacím, ale vy nevidíte důvod k smíchu. Pokud mu popustíte uzdu, smích se rozezní celým světem. Je to zapotřebí, protože se tím velmi změní lidský úděl.

   Nebudete se cítit tak neštastni, jak se cítíte nyní. Ve skutečnosti nejste tak neštastní, jak vypadáte - ten zjev vám dodává skutečnost, že se tváříte vážně. Stačí se zasmát a hned se budete jevit docela jinak !

   Jen se zkuste podívat na život z té veselejší stránky. Na všem se dá vždy najít něco humorného, stačí mít smysl pro humor.

   Smysl pro humor nikdy neuznávalo žádné náboženství. Vážnost nám přešla do krve. Budete se jí muset vědomě zbavit a neustále vyhlížet příležitosti - a nezmeškejte žádnou humornou situaci.

   Smíchu je potřeba se naučit a je to velký lék. Dokáže vyléčit vaše napětí, obavy, starosti, může se do něj soustředit celá energie. A nemusíte mít k němu žádný zvláštní důvod. Zkuste se zavřít ve svém pokoji  a jen tak se smějte. Smějte se sami sobě. Ale učte se smát.

   Vážnost je hřích a taky nemoc.

   Smích představuje něco neskutečně krásného a lehkého. Naplní vás lehkostí a dá vám křídla. Život je plný příležitostí. Potřebujete jen projevit vnímavost. A dát druhým možnost, aby se smáli. Smích by měl patřit k těm nejhodnotnějším stránkám lidské povahy - protože jen člověk se umí smát, žádné zvíře to nedokáže.Byl dán lidem, musí tedy náležet do vyšších sfér. Potlačováním smíchu se likviduje lidství.

STAŇTE SE OPĚT DÍTĚTEM

   Hravost patří k nejvíce potlačovaným složkám člověka. Všechny společnosti, kultury a civilizace brojí proti hravosti, protože hravá osoba nemůže zachovat vážnost. A pokud není člověk vážný, nelze mu vládnout, nelze v něm probudit ambice, touhu po moci, penězích a postavení.

   V každém člověku zůstává i v dospělosti malé dítě. Vše, čím jste byli, ve vás přetrvá až do smrti.
   Společnost se vždy bála lidí, kteří nezachovávali dostatečnou vážnost. Takový lidé nebudou usilovat o peníze ani politickou moc, spíše se budou chtít radovat ze života. Takový životní styl vám ovšem nezjistí prestižní postavení a moc, nenaplní vaše ego. A celý svět se točí kolem ega. Hravost stojí proti egu - zkuste se o tom sami přesvědčit. Zkuste si hrát s dětmi a uvidíte, že vaše ego ustoupí do pozadí a vy se opět stanete dítětem. To neplatí jen ve vašem případě, funguje to tak u každého.

   Protože dítě ve vás bylo potlačeno, potlačujete i své děti. Kdo dovolí svým dětem, aby tančily, zpívaly, výskaly a poskakovaly ? Důvody jsou velmi přízemní - něco by se mohlo rozbít, nebo by jim venku déšť mohl zmáčet šaty. A kvůli těmto malým věcem se ničí velmi důležitý duchovní aspekt - hravost.

   Poslušné dítě všichni chválí - rodiče, učitelé, zkrátka každý, zatímco hravé dítě odsuzují. Jeho hravost může být naprosto neškodná, ale druzí jí odsuzují, protože existuje možnost, že by mohlo projevit vzpurnost. Pokud dítě dostává volnost, aby dalo hravosti volný průběh, vyroste z něho rebel. Takového jedince nebude snadné zotročit, nebude možné ho jen tak snadno naverbovat do armády, aby zabíjel nebo se nechal zabít.

   Ze vzpurného dítěte vyroste vzpurný mladík. Takovému se nedá vnutit manželství ani určité zaměstnání, nedá se ho přinutit, aby splnil přání rodičů. Vzpurný mladík si půjde svou vlastní cestou. Bude žít v souladu s vlastními touhami  -  ne podle toho, co si přeje někdo jiný. Rebel je v zásadě přirozený člověk.

   Člověk má zvláštní vadu : touží ovládat druhé  -  tím se uspokojí touha jeho ega, připadá si tak vyjímečný. A sám také chce být ovládán, protože tím se zbavuje odpovědnosti. Z těchto důvodů se potlačuje hravost a smích, lidviduje se v samém zárodku a pak se lidé bojí vlastní hravosti a mají strach, že nad sebou ztratí kontrolu.

   Co je strach ? Něco, čím vás naočkovali druzí, musíš se za všech okolností ovládat, dodržovat kázeň, mít úctu ke starším. Vždy se řiď tím, co ti říká kněz, rodiče, učitelé  -   ti všichni vědí, co je pro tebe dobré. Vaše přirozené Já nikdy nedostane možnost, aby se projevilo.

   Pomalu, postupně dochází k tomu, že sebou začnete nosit mrtvé dítě. To ve vás zničí váš smysl pro humor, nemůžete se smát od srdce, nemůžete si hrát, nemůžete se radovat z malých věcí. Budete tak vážní, že se váš život scvrkne, namísto, aby se rozšířil.

   Svět je čím dál vážnější. Proto je tolik rakovin, srdečních nemocí, vysokého krevního tlaku, duševních chorob. Svět byl přinucen přiklonit se k jednomu extrému. Buďte tak trochu bláznivý. Zasmějte se trochu a buďte jako děti. Radujte se, netvařte se pořád tak vážně a uvidíte, jak se ve vás najednou začne probouzet hlubší zdraví  -  budou vám k dispozici hlubší zdroje zdraví.

   Nikdy nedopusťte, aby ve vás dítě zemřelo. Hýčkejte si je a nebojte se toho, že nad ním ztratíte kontrolu. Kam vám může utéci ? A i kdyby se vymklo vaší kontrole - co na tom záleží ? Můžete tančit jako pominutí, smát se jako blázni, můžete ztřeštěně poskakovat....Lidé si možná pomyslí, že vám přeskočilo, ale to je jejich problém. Pokud vás to těší, pokud vám to v životě pomáhá, pak je vše naprosto v pořádku, byť by to pro zbytek světa mělo představovat problém.

   Nemusíte se bát projevit svou hravost. Zcela se jí podejte - dejte jí naprostou volnost a jakmile bude dítě ve vašem nitru doopravdy naživu a bude ve vás tančit, váš život dostane zcela jiný náboj. Získáte smysl pro humor, budete se umět nádherně smát a přestanete se zaměřovat na mysl. Stanete se díky tomu člověkem srdce.

   Člověk, který žije ve vaši hlavě, nežije vůbec. Žije jen ten, kdo přebývá ve svém srdci a zpívá písně, jimž mysl nerozumí, víří v tanci, jenž nijak nesouvisí s tím, co se děje kolem.... jen tak z přebytku, z přemíry energie... máte tolik energie, že se vám chce tančit a zpívat a křičet.... 

   Tak jen do toho !

   Budete mít pocit, že žijete víc naplno, otevře se před vámi příležitost vychutnat si život plnými doušky. Vážný člověk je mrtev, ještě než zemře. Dlouho před smrtí se podobá živoucí mrtvole.

   Život je úžasná příležitost, neměli byste jí promrhat tím, že budete vážní. Vážnost si nechte do hrobu.

   To mi připomíná Konfucia. Jeden z jeho učedníků mu položil otázku : "Povíš mi něco o tom, co se stane při smrti ?" Konficius mu na to odpověděl : "O smrti můžeš uvažovat, až budeš ležet v hrobě. Teď raději žij !"

   Je čas na život a čas na smrt. Nepleťte si to, jinak vám unikne obojí. Teď žijte naplno, a až budete umírat, dejte do toho všechno. Až zemřete, zemřete úplně...A pak teprve přemýšlejte o smrti. Teď ale nemarněte čas uvažováním o věcech, ktré jsou daleko, žijte přítomností. Dítě ví, jak žít naplno a beze zbytku a bez obav, že se mu něco vymkne z rukou.

   Začněte se plně radovat z každého okamžiku, popusťte uzdu hravosti  -  a uvidíte, že se vám nic z rukou nevymkne, že se vám zbystří inteligence, omládnete, vaše láska se prohloubí. A všude, kamkoli půjdete, rozdávejte život, hravost, radost  -  rozšiřte to vše do nejvzdálenějších koutů světa......

   Pokud se celý svět začne smát a radovat se  -  nastane velká revoluce !

zpracovala jsem podle knihy - ŽIVOT LÁSKA SMÍCH - OSHO

 

Kontakt

Moji andělé

mojiandele@seznam.cz

MILENA

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode