Láska, víra, krása, harmonie, pravda, mír

Případ Kemala Atasoye

     Doktor Jürgen Keil, australský psycholog, vyslechl příběh Kemala Atasoye, šestiletého tureckého chlapce, který mu důvěrně svěřoval podrobnosti o předchozím životě, jež si údajně pamatoval. Setkávali se v chlapcově domově, pohodlném domě ze čtvrti zámožnějších středních vrstev, spolu s tlumočníkem Keila a Kemalovými rodiči, vzdělanou dvojicí, kterou chvílemi zjevně bavilo pozorovat, s jakým nadšením jejich synek popisuje své zkušenosti. Tvrdil, že žil v osm set kilometrů vzdáleném Istanbulu. Měl prý příjmení Karakas a byl bohatým arménským křesťanem, který žil ve velkém třípatrovém domě. V sousedním domě bydlele žena jménem Aysegul, v Turecku známá osobnost, která ze země odešla kvůli nějakým právním potížím, Kemal vyprávěl, že jeho dům stál hned u vody, kde kotvily uvázané lodě a za domem byl kostel. Lidé mu prý říkali Fistik a jeho manželka a děti měli řecká jména. Zmínil se také o tom, že často nosil velkou koženou brašnu a v tom domě žil jen část roku. 

     Když se Kemal v roce 1997 setkal s doktorem Keilem, nikdo nevěděl, jestli je jeho příběh pravdivý. Rodiče v Istanbulu nikoho neznali. Kemal ani jeho matka tam nikdy nebyli a otec toto město navštívil jen dvakrát, pracovně. Nikdo z rodiny navíc neznal žádné Arménce. Kemalovy rodiče vyznávali islám, ale přestože patřili ke skupine Alevi, která věří v reinkarnaci, evidentně se nedomnívali, že by Kemalova tvrzení, jež jim čas od času sděloval už od dob, kdy byl dvouletým batoletem, měla nějaký mimořádný význam. 

     Doktor Keil se rozhodl ověřit si, jestli se podrobnosti, které Kemal uvedl, shodují s údaji o někom, kdo skutečně žil. S vynaložením velkého usilí prokázal, že chlapec k těmto informacím nemohl přijít náhodou.

     S tlumočníkem odjel do Istambulu, kde našli dům Aysegul, ženy, kterou Kemal jmenoval. Vedle jejího domu stála prázdná třípatrová budova, která přesně odpovídala Kemalovu popisu - hned u vody, v místě, kde se uvazovaly čluny a vzadu za domem byl opravdu kostel. Doktor Keil ale marně pátral po důkazech, že tam někdy žil člověk, který by odpovídal Kemalovu popisu. V této části Istanbulu nežili Arménci a doktor Keil nemohl najít nikoho, kdo by si vzpomínal, že tam nějací bydleli před léty. Když se později téhož roku do Istanbulu vrátil, promluvil si s církevními hodnostáři arménské komunity, kteří nevěděli o tom, že by v tom domě žil nějaký Armén. Nenašli žádnou zmínku ani v církevních záznamech, ale mnoho písmností zničil požár. Jeden stařec, který žil ve stejné čtvrti, ale doktoru Keilovi potvrdil, že tam před mnoha lety opravdu žil Armén. Prohlásil, že církevní hodnostáři jsou příliš mladí a nemohou si to pamatovat.

     Vyzbrojen touto informací se doktor Keil rozhodl pikračovát v pátrání. V následujícím roce se do těch míst vypravil potřetí a promluvil si s uznávaným místním historikem. Při rozhovoru si dával velký pozor, aby svému protějšku nijak napomáhal a ani v náznacích nenapovídal odpovědi. To, co se dozvěděl, se až s udivujícím způsobem shodovalo s Kemalovým vyprávěním. Podle údajů historika v tom domě skutečně žil bohatý arménský křesťan. Byl ve čtvrti jediným Arménem a měl příjmení Karakas. Za manželku měl Řekyni s ortodoxním vyznáním, jejíž rodina se sňatkem nesouhlasila. Dvojice měla tři děti, ale historik neznal jejich jména. Klan Karakasů prý žil v jiné části Istanbulu, jehož členové obchodovali s koženým zbožím a dotyčný zesnulý muž často nosíval velkou koženou brašnu. V domě u vody žil jen v letních měsících a zemřel v roce 1940 nebo 1941.

     Doktor Keil nemohl ověřit Kemalovo tvrzení, že manželka a děti měly řecká křestní jména, ale žena opravdu pocházela z řecké rodiny. Vyšlo najevo, že jméno Fistik, jímž Kemal muže označoval, v arménštině znamená "příjemný člověk". Nedalo se potvrdit, zda lidé tak panu Karakasovi říkali, ale doktora Keila udivila skutečnost, že i když nikdo v Kemalově okolí tento výraz neznal, chllapec uvedl jméno, jímž pana Karakase mohli lidé snadno označovat.

     Jak tento malý chlapec, žijící ve městě vzdáleném 800 kilometrů, mohl vědět tolik věcí o muži, který zemřel v Istanbulu padesát let předtím, než se Kemal narodil? Nemohl se to jen tak doslechnout, když musel doktor Keil podstoupit značnou námahu, aby se o tomto muži něco dozvěděl. Jak by se taková věc dala vysvětlit? Kemal měl prostou odpověď: prohlásil, že tím mužem byl ve svém předchozím životě.

přepsala jsem z knihy Život před životem od Jima B. Tuckera

 

Kontakt

Moji andělé

mojiandele@seznam.cz

MILENA

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode