Láska, víra, krása, harmonie, pravda, mír

O dětech 

Vaše děti nejsou vašimi dětmi.
Jsou syny a dcerami Života, toužícího po sobě samém.
Přicházejí skrze vás, ale ne od vás.
A třebaže jsou s vámi, přece vám nepatří.
Můžete jim dát svou lásku, ne však své myšlenky, neboť ony mají své vlastní myšlenky.
Můžete dát domov jejich tělům, ne však jejich duším, neboť jejich duše přebývají v domově zítřka, který vy nemůžete navštívit ani ve svých snech.
Můžete se snažit být jako ony, nepokoušejte se však učinit je podobné sobě.
Neboť život nekráčí zpět a nezastavuje se u včerejška.
Jste luky, z nichž jsou vaše děti vystřelovány jako živé šípy.
Lučištník vidí na stezce nekonečna terč a napíná vás svou silou, aby jeho šípy letěly rychle a daleko.
Ať napínání rukou Lučištníka je pro vás radostí.
Neboť jak miluje šíp, který letí, tak miluje i luk, který je pevný.

Z knihy CH. Džibrána Prorok

 

 DĚTI SE NAUČÍ TOMU, V ČEM ŽIJÍ

 

 Jestliže děti žijí obklopeny kritikou, naučí se odsuzovat.

 Jestliže děti žijí obklopeny nepřátelství, naučí se bojovat.

 Jestliže děti žijí obklopeny strachem, naučí se být bázlivé.

 Jestliže děti žijí obklopeny lítostí, naučí se litovat samy sebe.

 Jestliže děti žijí obklopeny zesměšňováním, naučí se být stydlivé.

 Jestliže děti žijí obklopeny žárlivostí, naučí se, co je to závist.

 Jestliže děti žijí obklopeny zahanbováním, naučí se cítit se vinny.

 Jestliže dětí žijí obklopeny tolerancí, naučí se být trpělivé.

 Jestliže děti žijí obklopeny podporou, naučí se mít důvěru.

 Jestliže děti žijí obklopeny chválou, naučí se oceňovat.

 Jestliže děti žijí obklopeny přijetím, naučí se mít rády samy sebe.

 Jestliže děti žijí vítány, naučí se nacházet ve světě lásku.

 Jestliže děti žijí obklopeny uznáním, naučí se mít cíl.

 Jestliže děti žijí obklopeny sdílením, naučí se být štědré.

 Jestliže děti žijí obklopeny poctivostí a upřímností, naučí se, co je to pravda a spravedlnost.

 Jestliže děti žijí v bezpečí, naučí se důvěřovat sobě i ostatním.

 Jestliže děti žijí obklopeny přátelstvím, naučí se, že na světě je pěkně.

 Jestliže děti žijí obklopeny klidem, naučí se pokoji mysli...

 

Zdroj: Doroty L.Nolíe V čem žijí vaše děti?

 

Naslouchejte svým dětem,

třebaže jsou malé

(Stefano Biavaschi)

z knihy "Prorok větru"

 

Naslouchejte svým dětem, třebaže jsou malé, protože na jejich tvářích ještě můžete číst stopy úsměvu, který jim dali andělé.

Když je držíte za ruku, nespěchejte na ně, jděte jejich tempem, protože vás chtějí vyléčit ze spěchu.

Nedávejte jim dárky, ale darujte se jim vy sami.

Dárky jsou záminkou, abyste se jim nemuseli darovat.

Vydejte se jim do rukou, protože mají moudrost, kterou jste dávno ztratili…

A naslouchejte vašim dětem, když dospívají. Velkou část zdi, kterou v těch dnech mezi vás stavějí, neskládají ze svých cihel, ale z vašich.

Nepožadujte od nich věci, které už sami neděláte.

Pokud jste moudří, bude vám stačit, že jste sami sebou.

A pokud nejste, neutiskujte je omezeními, aniž byste jim ukázali cíl. Raději jim odhalte, co je krásné, a získáte víc, než kdybyste poukazovali na nebezpečí možných pádů.

Netrapte se, jestli nebudou respektovat pravidla, podle kterých je vychováváte. Ve skutečnosti by se třásly strachy, kdyby taková pravidla neexistovala.

Přestoupením si ověřují jejich pravost.

Jindy tak chtějí naopak vyvolat vaši výčitku, aby se přesvědčily, že je milujete.

Jestliže vás zraní, je to proto, že jste jim odhalili svou zranitelnost. Nebo protože jste jim dávali, aniž byste je naučili dávat.

Někdy vás opustí s bouchnutím dveří, ale i když je uvidíte mizet v dáli, jejich lodě jsou plně naložené dary vašich dobrých slov, k nimž se při první bouři uchýlí.

Jste rozsévači, kteří na jejich pole sejí, ne ženci, kteří jejich úrodu sklízejí.

A vaše poslání spočívá v neustálém obdarovávání, i když vás bude ostří jejich svobody řezat do dlaní."

Vítr opět ztichl, třebaže nepřestával vát. Pokračoval až po chvíli:

Svým dětem naslouchejte také, když dospějí. S údivem zjistíte, že vás překonaly, že jejich loď zdolala všechny první útesy a že před nimi zůstal ten nejnebezpečnější: vy.

Budou je totiž volat cesty, které neznáte, a slepě jim v nich budete bránit.

Ale rostlina je od toho, aby rodila, ne aby své plody schraňovala.

Považujete své plány za větší, než jsou plány Života?

Nebraňte jim tedy.

 

Až se děti naučí

     Až se děti naučí, že štěstí nespočívá v tom, co člověk má, ale v tom, čím je,

     až se naučí, že dávat a odpouštět přináší více uspokojení než brát a mstít se,

     až se naučí, že utrpení nelze překonat sebelítostí, ale vůlí a silou ducha,

     až se naučí, že nemohou ovládat svět kolem sebe, ale mohou být pány sebe samých,

     až se naučí, že jejich vztahy k ostatním lidem mohou vzkvétat jedině tehdy, budou-li si cenit        přátelství více než svého ega, kompromisu více než své pýchy a budou-li více naslouchat než radit,

     až se odnaučí nenávidět lidi, jejichž odlišnosti se bojí a naučí se bát vlastní nenávisti,

     až se naučí, že více radosti jim přinese schopnost dokázat své bližní pozvednout než falešná schopnost srážet je,

     až se naučí, že chvála, jíž se jim dostává, může být lichotivá, ale namá žádný význam, není-li provázena sebeúctou,

     až se naučí, že hodnota života se měří ne léty strávenými hromaděním majetku, ale okamžiky rozdávání sebe sama - dělením se o moudrost, vzbuzováním naděje, osušováním slz a přibližováním se srdcím jiných lidí,

     až se naučí, že krása člověka není viditelná očima, ale srdcem, a že čas i životní útrapy zanechávají své stopy pouze na vnější kráse, zatímco lidský charakter může díky nim rozkvést do krásy,

     až se naučí, že nesoudit lidi a vědět, že každému jsou dány do vínku dobré i zlé vlastnosti a to, jak se rozvinou, záleží na pomoci, jíž se člověku dostane, či na překážkách, jež mu jiní postaví do cesty.

     až se naučí, že každému z nás se dostalo jedinečného "já" a že smyslem života je dělit se se světem o to nejlepší z onoho daru

     až se děti naučí všem těmto zásadám a jejich praktickému uplatnění v životě, pak přestanou být dětmi - stanou se oporou všech, kdo je poznají, a budou příkladem celému světu.

                                                                                                               

David L. Weatherford

                                                                                                           

 

Bylo jednou jedno dítě připraveno, že se narodí.

Jednoho dne se to dítě ptalo Boha: "Slyšelo jsem, že mě už zítra posíláš na Zemi? Ale jak tam budu žít, když jsem tak maličký a slabý?"

Bůh odpověděl: "Mezi mnohými anděly vybral jsem jednoho pro tebe. Bude tě čekat a starat se o tebe."

"Ale," ptá se dítě, "tady v nebi nic nedělám, jenom si zpívám a směji se. To je to co potřebuji, abych bylo šťastné."

Bůh řekl: "Tvůj anděl ti bude zpívat každý den. A budeš cítit lásku svého anděla a budeš šťastné."

A dítě odpovědělo: "Jak budu rozumět, co lidé říkají, když nemluvím jejich jazykem ?"

"Jednoduše, " odpověděl Bůh, "tvůj anděl ti bude povídat ta nejlepší a nejsladší slova, které jsi ještě nikdy neslyšel a s velkou trpělivostí a pozorností tě tvůj anděl naučí mluvit."

Dítě pohlédlo na Boha a řeklo: "A co mám dělat, když budu chtít mluvit s Tebou ?"

Bůh se na dítě usmál a řekl: "Tvůj anděl ti spojí ručičky a naučí tě, jak se prosí."

Dítě promluvilo: "Slyšelo jsem, že na Zemi jsou zlí lidé ... kdo mě ochrání ?"

A Bůh objal dítě a pravil : "Tvůj anděl tě bude bránit i za cenu vlastního života."

Dítě smutně proneslo: "Ale nikdy už Tě neuvidím."

Bůh řekl: "Tvůj anděl ti vždycky bude vyprávět o mně a naučí tě způsobu, aby ses mi přiblížilo, i když já budu vždycky s tebou."

V té chvíli zavládl klid v nebi, ale už byly slyšet hlasy Země.

Dítě se ještě v rychlosti něžně zeptalo: "Bože, když už teď musím jít, řekni mi alespoň jméno mého anděla."

Bůh odpověděl: "Jméno tvého anděla není vůbec důležité. Ty mu budeš říkat MÁMA.

 

 Vzkazy rodičům od jejich dětí

 

- Nerozmazlujte mě. Vím dobře, že bych neměl dostat všechno, oč si řeknu - já vás jen zkouším.

 

- Nebojte se být přísní a pevní: Mám to raději - cítím se tak bezpečnější.

 

- Nedovolte, abych si vytvořil špatné návyky. Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte.

 

- Nedělejte ze mě menšího, než jsem. Nutí mě to, abych se choval nesmyslně jako velký.

 

- Nehubujte, nedomlouvejte a nenadávejte mi na veřejnosti. Daleko víc na mě zapůsobí, když se mnou promluvíte v  klidu a soukromí.

 

- Nevnucujte mi, že mé chyby jsou těžké hříchy. Nabourává to můj smysl pro hodnoty.

 

- Nenechte se příliš vyvést z míry, když řeknu, že vás nemám rád. Nejste to vy, koho nenávidím, ale vaše moc, která mě ohrožuje.

 

- Nechraňte mě před všemi následky mého jednání. Potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolest.

 

- Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám. Dokážu se s nimi vyrovnat.

 

- Nesekýrujte mě. Musel bych se bránit tím, že budu „hluchý“ a budu dělat „mrtvého brouka“.

 

- Nedávejte ukvapené sliby. Pamatujte si, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.

 

- Nezapomínejte, že se nedokážu vždycky vyjádřit tak, jak bych chtěl. Nejsem proto někdy zcela přesný a nebývá mi rozumět.

 

- Nepokoušejte nadměrně moji poctivost. Dostanu strach a pak lžu.

 

- Nebuďte nedůslední. To mě úplně mate.

 

- Neříkejte mi, že mě nemáte rádi, i když dělám příšerné věci.

 

- Neříkejte, že můj strach a obavy jsou hlouposti. Pro mě jsou hrozivě skutečné a hodně pro mě znamená, když se mi snažíte porozumět.

 

- Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní. Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to tak není.

 

- Nikdy nemyslete, že je pod vaši důstojnost se mi omluvit. Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává vřelejší.

 

- Nezapomínejte, jak rychle dospívám. Je to určitě těžké, držet se mnou krok, ale prosím – snažte se.

 

 - Nezapomeňte, že nemohu dobře vyrůst bez spousty lásky a laskavého porozumění. Ale to vám nemusím říkat, že ne?

 

Kdybych měla své dítě vychovat znovu,

vybudovala bych pro něj nejdřív sebeúctu, a pak teprve

dům.

Prstem bych víc malovala a míň hrozila.

Méně bych ho opravovala a víc si s ním vykládala.

Nedívala bych se na hodinky, ale prostě bych se dívala.

Nestarala bych se tak o učení, ale prostě bych se

starala.

Chodila bych víc na procházku a pouštěla víc draků na

provázku.

Přestala bych si hrát na vážnou, ale vážně bych si hrála.

Proběhla bych víc polí a viděla víc hvězd.

Víc bych ho objímala a míň s ním "válčila".

Viděla bych častěji v žaludu dub.

Nebyla bych přísná, ale přístupná.

Neučila bych ho lásce k síle, ale naučila bych ho

síle lásky

 Diane Loomansová

 

Dítě, které je nadměrně kritizováno, se naučí odsuzovat.

 

Dítě, které je bito, se naučí prát.

 

Dítě, které je vystaveno posměchu, se začne stydět.

 

Dítě, které je ponižováno, ztrácí sebedůvěru.

 

Dítě, které se setkává s tolerancí, se snáze naučí trpělivosti.

 

Dítě, které je chváleno, získá sebedůvěru.

 

Dítě, s nímž se hraje rovná hra, se naučí spravedlnosti.

 

Dítě, které je obklopeno přátelstvím, se naučí laskavosti.

 

Dítě, které prožívá pocit bezpečí, se naučí důvěřovat.

 

Dítě, které je milováno, je schopno lásky.

Kontakt

Moji andělé

mojiandele@seznam.cz

MILENA

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode