Láska, víra, krása, harmonie, pravda, mír

Modlitba

AŤ JSME KDEKOLIV, BOHA MÁME VŽDYCKY S SEBOU

 

KDYŽ SE JEDNOU SKUTEČNĚ BOHU OTEVŘEME -
NE SE SEVŘENÝMA RUKAMA,
SCHOVANÝMA ZA ZÁDY,
A KDYŽ SE BŮH DOTKNE HLUBIN NAŠÍ BYTOSTI,
PAK UŽ NIKDY NEBUDEME STEJNÍ JAKO PŘEDTÍM
A ANI BŮH UŽ NEBUDE TAKOVÝ,
JAK JSME HO DŘÍVE ZNALI

 

 

BUĎ ZA NÁMI A POPOHÁNĚJ NÁS

 

BUĎ POD NÁMI A NES NÁS

 

BUĎ NAD NÁMI A ŽEHNEJ NÁM

 

Záleží jen na tom, co prožíváme v srdci...

"Bůh není básník, který potřebuje naše básně, aby nám porozuměl.

Bůh je určitě i básník, ale především je Otec.

Jako by pěkná slova byla zárukou pěkné modlitby!

Důležitost naší modlitby tedy nespočívá ve stylu,

který při modlitbě používáme,

netkví v pěkných slovech, která vybíráme,

ale v tom, co prožíváme v srdci."

(Elias Vella)
 

 

Ráno vstaňme
a svěřme se Bohu...

Probudili jsme se ze spánku, který nás odděluje od včerejška.

Probuzení nám nabízí novou skutečnost, den, který tu nikdy před tím nebyl,

neznámý čas a prostor, který se před námi rozprostírá jako zasněžené pole,

jež dosud nikdo nepošlapal.

Poprosme Boha, aby požehnal tento den a nás v něm. 

"Bože, svěřuji se Ti,
požehnej mi, prosím tě, v tomto dni."

 

Když už jsme to udělali, vezměme svou žádost vážně.

Jsme Bohem požehnaní,

Jeho požehnání s námi bude vždycky ve všem z naší činnosti,

co je schopno toto požehnání dostat.

Ztratíme ho jedině, když se odvrátíme od Boha.

Ale i tehdy bude Bůh stát při nás, připraven přijít nám na pomoc,

připraven dát nám zpět milost, kterou jsme odmítli. 

V každé životní situaci

Každá konkrétní situace, ve které se nacházíme,

může být proměňována, protože je v ní skrze naši víru přítomen Bůh.

Ať jsme kdekoli - doma s rodinou, s přáteli, v práci nebo na ulici, ve vlaku,

ať jsme v jakékoliv situaci – i když se třeba schyluje k hádce,

můžeme se vždy usebrat a jednoduše říci: 

„Pane, věřím v Tebe, přijď a buď mezi námi.“

Tímto se můžeme přimlouvat u Boha, který přislíbil svou přítomnost,

kdykoli o ni požádáme.

Někdy totiž nemáme slova, jindy nevíme, jak jednat moudře,

vždycky však můžeme Boha požádat, aby přišel a byl s námi.

A pak uvidíme, jak se atmosféra změní, přijde pokoj a požehnání.
 

Modli se tak, jak umíš, ne, jak neumíš
(David Torkington)

 

 

Jakým jménem tě mám vzývat,

tebe, jenž jsi nade všemi jmény?

Jaké jméno mám dát tobě,

jenž jsi „nadevším“?

Jakým hymnem vyzpívat mohu tvou chválu,

jakými slovy o tobě mluvit?

Žádná mysl nemůže proniknout do tvého tajemství,

žádný rozum tě nepochopí.

Z tebe pochází veškerá řeč,

ale ty jsi nade všemi slovy.

V tobě počíná veškeré myšlení,

ale ty jsi nad všemi myšlenkami.

Celé tvé stvoření k tobě volá,

to němé i to mluvou obdařené.

Všechno, ať vědomé či nevědomé,

spojuje se k tvé oslavě.

Ty stojíš na konci každé touhy

i nad mlčenlivým usilováním.

Jsi koncem všech vzdechů svého stvoření.

Všichni, kdo znají tvůj svět,

sjednocují se ve zpěvu tvé chvály.

Jsi obé - vše a nic.

nejsi část, ani celek.

 Všechna jména jsou ti dávána,

 a přece tě nikdo neobsáhne.

Jakým jménem tě mám vzývat,

tebe, jenž jsi nade všemi jmény?

 Řehoř Nysský

 

Kontakt

Moji andělé

mojiandele@seznam.cz

MILENA

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode