Láska, víra, krása, harmonie, pravda, mír

Musíme se naučit znovu mít rádi sami sebe

Pokaždé, když vidím nějaké novorozeně, září láskou a ta záře vychází z jeho dušičky. U novorozeněte, které právě přišlo z nebe, vidím duši v těle mnohem víc vepředu, a duše i tělo mají k sobě blíž. Proto je dušička malého dítěte tak jasná a zářivá.

Bůh vytvořil spojení mezi duší a láskou proto, aby posílil naši lidskost. Jestliže nemáme rádi sami sebe, veškerá naše láska k druhým je slabší. Proto také Ježíš řekl :  " Miluj svého bližního, jako sám sebe. " Jestliže nemáme sebe rádi, nedokážeme mít radi druhé.

Všechny malé děti jsou čistá láska. Cítí velikou lásku k sobě a vědí, že jsou dokonalé, lásky hodné a jedinečné. A přesto už v prvních měsících života dítěte vídám, jak záře lásky pohasíná a když je dítěti asi deset let - a někdy ještě mnohem méně - tato záře zřetelně zeslábne, protože dítě značnou část lásky v sobě uzavře, aby se chránilo, aby se vyhnulo zranění.

Bůh nepřipustí, abychom lásku zničili, ztratili či zmenšili. Ale mnoho jí můžeme v sobě uzavřít, jako bychom jí zavřeli do klece a zahodili klíč. Kdybychom všichni vyzařovali lásku jako novorozené děti, náš svět by byl úplně jiný. Všichni bychom cítili sebedůvěru a znali svou hodnotu.

Máme-li rádi sami sebe, neznamená to, že jsme marniví, sobečtí, nebo že si o sobě myslíme, že jsme lepší než ostatní. Láska k sobě znamená, že si vážíme toho, jací jsme a máme se rádi takoví, jací jsme. Nikdo není dokonalý, ale kdybychom se měli rádi, soustředili bychom se na to, co děláme rádi a v čem vynikáme a netrápili bychom se kvůli tomu, co se nám nedaří nebo v čem pokulháváme. Byli bychom mnohem méně kritičtí k sobě i k druhým, neměli bychom tendenci ostatní lidi srážet. Ve světě by bylo mnohem méně závisti, sobectví a chamtivosti. Život by byl jednodušší a radostnější.

Mohli bychom být opravdu sami sebou, takovými, jakými jsme byli po narození, takovými, jakými nás chce Bůh mít. 

Život by byl jako předzvěst nebe.

Už od dětství jsem vídala "zářivé děti". Tak jsem říkávala dětem, které neuzavřely lásku v sobě, ale uchovaly si čistou lásku, kterou měly jako miminka. Říkám jim "zářivé děti", i když jsou to již téměř dospělí, protože si je vždycky spojuji s malými dětmi - jejich duše i v pozdějším věku září jako dušička novorozeněte. Zářivé děti svítí tak jasně, až mě udivuje, že to ostatní lidé nevidí - ale zřejmě to opravdu nevnímají. Lidi k nim však něco neuvěřitelně přitahuje, aniž vědí proč a chtěli by být co nejdéle v jejich blízkosti. "Zářivé děti" jsou duchovně mnohem rozvinutější, vídám, jak se jejich duše a tělo prolíná a jsou znamením toho, jací bychom mohli všichni být. 

Zářivé děti jsou symbolem naděje do budoucna, ukazují nám, jací bychom mohli být, kdybychom svou lásku neuzavírali.

Jestliže dokážeme mít víc rádi sebe,

budeme schopni milovat více i druhé 

a víc být sami sebou.

Váš strážný anděl vám může pomoci líp si uvědomit lásku, kterou jste v sobě uzavřeli. Váš strážný anděl vás miluje bezvýhradně. Nikdy vás nesoudí a považuje vás za dokonalé v každém ohledu. Požádejte ho, aby vám pomohl vidět se jeho očima. Poproste ho, aby vás vždycky upozornil, kdykoli se začnete odsuzovat nebo hledat na sobě chyby. Mnohým z nás jde moc dobře smýšlet o sobě špatně, ale láskyplnou myšlenku si věnujeme málokdy. Když o sobě přemýšlíme s láskou, uvolňujeme tím více lásky, která nás zalévá a působí, že jsme spokojenější a plni sebedůvěry. Když o sobě uvažujeme negativně, děje se pravý opak.

Andělé mi stále opakují, že každý člověk je fyzicky krásný, jenže mnoho lidí uzavírá lásku v sobě, protože si myslí, že některá část jejich těla je nedokonalá. Jakmile si uvědomíte, jak je nezbytné, abyste se měli rádi, můžete začít přemýšlet o tom, které události ve vaši minulosti způsobily, že jste lásku v sobě uzamkli. Mohlo by to být něco závažného, nebo úplná maličkost, ale v každém případě vás to tehdy zdrtilo, a od té doby vám to brání, abyste se měli rádi. Minulost se změnit nedá, ale můžete změnit budoucnost, když si tyto události uvědomíte, a už tím začnete mírnit bolest, kterou vám tehdy způsobily.

Poproste svého anděla strážného o radu, co by pro vás bylo nejvhodnější k uvolnění těchto bloků. Je to proces, potřebujete zmírnit bolest ze zranění, která se ve vás dlouho hromadila a možná se k ní budete muset několikrát vrátit. Možná zjistíte, že se rozpomínáte na věci, na něž jste celá léta nepomysleli, které vám dnes připadají triviální, ale před dávnými časy vám způsobily velké trápení. Andělé říkají, že když se na to plně soustředíte, pokaždé uvolníte o něco víc lásky k sobě.

K uvolnění lásky pomáhá modlitba. Bůh vytvořil spojení mezi duší a láskou pro posílení naší lidskosti a proto je modlitba k uvolnění lásky zvláště účinná. Kdykoli vidím u někoho vzedmutí lásky, často vídám i pohyb duše díky tomuto spojení.

Prosila jsem anděly o zvláštní modlitbu na pomoc lidem, kteří se chtějí naučit mít víc rádi sami sebe.

Zde je modlitba :

Milý Pane Bože,

pomoz mi prosím, uvolnit ten nejvzácnější dar, který od tebe mám,

lásku, ten dar lásky, který přichází z nebe

a je spojen s mou duší.

Amen

Mezi modlitbou a uvolněním lásky existuje pozitivní okruh. Kdykoliv se modlíme, prosíme o něco pro sebe, pro někoho jiného, nebo vzdáváme díky, vysíláme láskyplné myšlenky sobě nebo druhým a přitom uvolňujeme více lásky. Čím více lásky uvolňujeme, tím čistší je naše modlitba, protože jsme schopní modlit se s větší soucitností a proto je naše modlitba opravdovější.

Někdy nám život zasazuje tvrdé rány a náš instinkt nám velí, abychom přešli do defenzivy a uzavřeli v sobě ještě více lásky. Všichni bychom si měli uvědomit, že když na nás přijde těžká životní zkouška, vždycky máme možnost se rozhodnout, jak k ní přistoupíme. Automatickou reakcí může být hněv a nenávist, ale to není nejlepší. Kdykoliv reagujeme hněvem a nenávistí, uzavíráme v sobě více vlastní lásky. Vždycky, když je vaším prvním impulzem zareagovat nenávistí, uvědomte si, že máte možnost volby.

Andělé říkají, že láska je láska, ale že je možné milovat různými způsoby. Uvnitř máme všichni čistou lásku. Když jsme se narodili, byli jsme plni lásky a ta v nás pořád je, ať se s námi od té doby událo cokoli. Bez ohledu na to, co nám život nachystal, nebo co jsme komu udělali, té lásky v našem nitru neubývá. Jenže většinu nebo dokonce všechnu uzavíráme v sobě. Musíme se naučit, jak jí uvolnit.

Kdykoliv pocítíme k něčemu lásku, pomůže nám to probudit tu lásku, kterou máme v sobě a trochu se jí uvolní. 

Láska se probouzí prostřednictvím osobních zážitků, když jí cítíme, láskyplně na někoho myslíme, nebo když jí vidíme. 

Lásce se učíme jeden od druhého.

Kdyby se každý rozhodl dát najevo lásky jenom o trošičku víc, mělo by to výrazný vliv na celý náš svět.

zpracovala jsem podle knihy "Nebeská láska" od Lorny Byrne

Kontakt

Moji andělé

mojiandele@seznam.cz

MILENA

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode